Ten čas tady tak rychle utíká! Pořád samé zařizování, poznávání a spousta akcí. První vyučovací hodiny ve škole, právě probíhající augsburský Plärrer nebo obyčejné posezení s novýma kámoškama.
Už si ani pořádně nepamatuju, kdy jsem měla ze života takovou radost. Ačkoliv jsem si myslela, že budu celý semestr zalezlá na pokoji a budu steskem plakat, tak opak je pravdou. Každý den se snažíme vymyslet aktivitu, kterou bychom s holkama podnikly, jaké nové místo bychom mohly navštívit, jaké dobrodružství zažít. Jako první jsme se vrhly na wafle ve WaffleBrothers. Kam se hrabou nějký bublinkový wafle v Olympii v Plzni. Každá wafle je originál, protože nejprve si vyberete typ wafle - srdíčkovou, belgickou nebo na klacku, pak si vyberete pomazánku - nutella, arašídové máslo, jablečná povidla, atd., následují druhy ovoce, posypka, rozmyslíte se, zda to chcete se zmrzlinou a jestli si přidáte sladkosti navrch jako např. Kinder bueno, raffaelo, giotto... No a aby se vám wafle líbila, byla opravdu originální a hodila se na instagram, tak vám ještě z čokoládové polevy napíšou na talíř vaše jméno! Za 4,70€ jsme se najedly dvě a ještě jsme měly co dělat, abychom to vůbec snědly. Po takovéhle dobrotě to chtělo samozřejmě nějaký drink, a tak jsme se zastavily ve skvělé kavárně/baru přímo na náměstí.
Cafeteria aneb univerzitní menza
Další den jsme pro změnu vyzkoušeli jídlo v menze, které se chutí vyrovná nejedné restauraci. Věřte mi, že každý si tu najde to své. Na výběr totiž máte z několika druhů jídel. V části italské kuchyně najdete dva druhy těstovin s dvěma druhy omáček, několik druhů pizzy a polévku, dále máte na výběr z pravé bavorsko-švábské kuchyně, sladké jídlo (jako například teplý štrůdl s vanilkovou omáčkou), vegetariánská jídla, masa a ryby na grilu, středozemní kuchyně, asijská a pokud ani z takového sortimentu si nevyberete, máte možnost si koupit jakýkoliv salát s jakoukoliv zálivkou, ať už zeleninový nebo ovocný a dokonce si každý salát můžete sestavit úplně sami přesně podle toho, na co máte zrovna chuť. O cenách v menze ani nemluvím. Za cenu oběda byste si mimo menzu nekoupili ani svačinku. Co se mi líbí je fakt, že i když přijdete deset minut před zavíračkou, tak máte stále na výběr ze všech jídel a neexistuje, že by něco už nebylo. Pokud ani otevírací dobu, která je od 11.00 do 14.00, nestihnete, můžete navštívit prostory staré menzy, kde se po celý zbytek dne podávají těstoviny a nějaké sladké jídlo, plus všechny možné jogurty, tyčinky, dortíky, ovoce, zelenina, dokonce i velikonoční vajíčka jsme si mohli dát.
Poznávání Augsburgu
V sobotu nás čekala prohlídka města s průvodcem. Já nejsem úplně fanda historie
a i v tomto ohledu předčil Augsburg má očekávání. Město je prý druhé nejstarší v Německu, proto je většina budov postavených v renesančním stylu, radnice je nádherná a její zlatý sál taktéž. V centru se nachází několik dalších zajímavých budov, kostelů, spousta soch a kašen, které jsou bohužel ještě zabedněné a zavřené, ale také spousta miniparků a dokonce městečko ve městě, které se jmenuje Fuggerei. Po 6,5km procházce jsme se musely samozřejmě odměnit a tak jsme zasedly na terásku restaurace Ratskeller přímo pod radnicí a ochutnaly typickou švábskou specialitu - Maultaschen mit Zwiebel und Kartoffelsalat. Maultaschen jsou v podstatě veliké ravioli plněné zeleninou a masem, které plavou ve výpeku a posypané jsou orestovanou cibulkou. Podávají se s typickým bavorsko-švábským bramorovým salátem. K pití samozřejmě nesmělo chybět Apfelschorle (rozuměj jablečný džus naředěný perlivou minerálkou).
Odpoledne se za mnou přijeli podívat rodiče se ségrou, zjistit jak vlastně bydlím a jestli jsem první týden o samotě přežila. Náplň našeho odpoledne byla jasná, nakoupit poslední věci, které mi v bytě chyběly a to třeba prací prášek, kolíčky na prádlo a samé další zajímavé a zábavné potřeby do domácnosti. Večer už byl opravdu zajímavější. Jelikož jsem měla druhý den narozeniny, šli jsme to oslavit do skvělé italské restaurace. Myslím si, že jsme po hodně dlouhé době jedli u jednoho stolu jako rodina a dost si to užili. Jídlo bylo opravdu skvělé, atmosféra restaurace a káva stejně tak.
Já mám narozeniny!
V neděli 8.4.2018 jsem rodičům ukázala celý univerzitní kampus, mé oblíbené místo u řeky, kolej a střešní terasu. Víc už jsme nestihli. Jako pracující lid a dítě školou povinné museli odjet a já zůstala zase sama. Sama s flaškou vína, aneb podle některých "definice dospělého života". Musím říct, že mi ta chvilka dospělého života vůbec nevadila a byla jsem i ráda, že jsem měla konečně chvilku pro sebe.
V pondělí nám začal letní semestr a s tím nás čekal první test. Rozřazovací test z německého jazyka a poté už první semináře, přednášky a cvičení. Z německého školství jsem celkem překvapená. Ty učitele totiž baví učit a dělají to proto, že z toho opravdu mají radost a chtějí těm studentům něco předat! No schválně se zamyslete nad tím, kde jste to naposledy viděli v Čechách. Většina kurzů nám začíná až druhý týden semestru a tak jsem se celou středu věnovala sama sobě a posledním organizačním věcem. Ve čtvrtek jsem nasedla na FlixBus a hurá do Plzně!
AUGSBURGER PLÄRRER
O tom nesmím zapomenout napsat. Plärrer je typický německý pivní festival se všemi možnými i nemožnými atrakcemi, pivními stany, německou hudbou a klobásami. Pánové nosí lederhose, dámy dirndly a každý tak nějak rázem zapomíne na všechny své starosti (i na to, že celý předešlý den většina úředníků stávkovala kvůli vyšším mzdám) a užívá si. To je jedna z věcí, kterou my, Češi, dle mého názoru neumíme. Jen tak vypnout, nepřemýšlet, užívat si života, bez předsudků poznávat nové lidi a s těmi pak tancovat na lavičkách a stolech. Je možné, že za ten přátelský přístup může z části i alkohol - když pijete jeden tuplák za druhým, tak jste přátelští raz dva. Ale i češští obyvatelé toho vypijou dost a ten vstřícný přístup jsem u nich ještě nezažila. Samozřejmě nechci házet všechny do jednoho pytle, každý jsme jiný, ale pokud srovnám atmosféru na PilsnerFestu a na Plärreru, tak ji snad ani srovnávat nemůžu.
Comments